Pět krátkých tipů jak si svépomocí opravit text

24.02.2017

Text s hrubkami kazí písemný projev stejně jako oko na punčoše a flek od zmrzliny dojem z krásného oblečení. Jsou chyby, které se bez znalostí gramatiky a stylistiky hledají dost špatně (ostatně, proto si také platíme korektury), ale jsou i takové, které by si mohl každý opravit sám a vůbec nikoho k tomu nepotřebuje. Vybrala jsem pár takových, se kterými se při korekturách často setkávám, a shrnula je do několika bodů - seznam samozřejmě není vyčerpávající, ale budu ráda, pokud někomu pomůže:

1. Text si po sobě přečteme

Vypadá to jednoduše, ale často se na to zapomíná nebo na to ve spěchu nezbývá čas. Nebo už máme toho svého výplodu plné zuby, zdá se nám hrozný a už jej vůbec nechceme vidět (znám to). Doporučuji nicméně přečtení přinejmenším důkladně zvážit, protože opravdu můžeme najít spoustu zbytečných chyb. Mezi dokončením textu a jeho kontrolou by měl v ideálním případě uběhnout den, abychom si od psaní odpočinuli a viděli text s odstupem. To samozřejmě není vždycky reálné, protože často honíme poslední termín a čekat do dalšího dne naprosto nepřichází v úvahu.

V takovém případě bychom si měli dát alespoň krátkou přestávku, během níž děláme něco jiného, a pak se k textu vrátíme. Fakt se to vyplatí.


2. Automatické opravy

Text necháme projít pravopisnou kontrolou editoru, v němž jej píšeme (nejčastěji asi Wordu). Ta pochytá přinejmenším překlepy a některé další chyby. Na všechno sice nestačí, ale určitě pomůže. Trochu problematická může být automatická kontrola pravopisu - ta sice leccos najde a opraví sama a nemusíme na to vůbec myslet, ale může být naopak "přehorlivá" - třeba psát za číslicí s tečkou uprostřed věty velké písmeno (protože za tečku přeci velké písmeno patří a basta) - záleží na tom, jak je nastavená.

3. Shoda podmětu s přísudkem

Tu Word opravdu neumí, ale má docela jednoduchá pravidla. Když ve větě figuruje jako podmět něco mužského životného, píše se měkké "i" (a to i v případě, že někde šlo pět žen a jeden malý potkan - všichni dohromady "šli"), když tam nic mužského životného není, pak "y" a střední rod množné číslo má "a". Ono to ale není ani tak otázka pravidla, ale nejčastěji asi pozornosti (a je to pochopitelné, při psaní přemýšlíme spíš obsahu než o ženách a potkanech).

4. Psaní s/z u přejatých slov

Některá cizí slova připouštějí dvojí zápis - dezinfekce i desinfekce, prezident i president nebo diskuze i diskuse. Starší tvary se "s" mohou někdy znít trochu zastarale, ale pokud se nám líbí, můžeme je používat, pravidla to připouštějí. Je ovšem třeba dát si pozor na to, abychom si vybrali jeden tvar a používali ho v celém dokumentu - současné používání obou variant rozhodně text neozvláštní, spíš pak působí roztříštěně a nesourodě.

5. Maličkost na závěr

Předložka "díky" se nehodí úplně do všech situací. Její původní význam není úplně "vyprázdněný" a měli bychom ji používat jen tam, kde je opravdu za co děkovat, tj. např. "Díky úsilí našich zaměstnanců jsme zakázku dokončili včas". Naopak ve spojení "díky řidičově nedbalosti byl zraněný chodec" je vhodné zaměnit "díky" za "kvůli" - asi nejen já mám dojem, že onomu řidiči opravdu za co děkovat není.